Open menu

Novinky

Etika AI: základní normativní rámec

Etika AI: základní normativní rámec

David Černý

Etika je jednou z nejstarších oblastí systematického přemítání o nás lidech, vztazích, které nás poutají k dalším členům lidské společnosti, a individuálním rozvoji ve ctnostech a dobrém životě. Slovo „etika“ pochází z řeckého substantiva éthos, jenž znamená zvyklost, charakter; přídavným jménem éthikos  označovali staří Řekové to, co náleží k etice, morálce či obyčeji.

Primárním objektem zájmu etiky je lidské jednání, které ale neuvažuje v libovolném aspektu, nýbrž pouze a výlučně ve světle dvou vlastností. Naše skutky mohou být správné či nesprávné, v prvním přiblížení můžeme proto říci, že etika je systematickým zkoumáním správnosti a nesprávnosti lidského jednání a faktorů, které tyto vlastnosti určují. Role etiky se však nevyčerpává ve zkoumání jednání, neméně důležitým objektem jejího zájmu jsou i samotní jednající, tedy my lidé (a v posledních letech i AI a roboti). Nejde totiž jen o to, že jednáme správně či nesprávně, ale také – a pro někoho zcela primárně – o to, že si svým jednáním udělujeme určité morálně relevantní vlastnosti, kterým se tradičně říká ctnosti a neřesti.

Naše jednání neovlivňuje jen svět kolem nás, ale mnohdy i nás samotné. Studium pomáhá vytvořit dobré návyky a intelektuální ctnosti, díky nimž je pro nás poznávání snazší a příjemnější. Trénink v nějaké praktické dovednosti z nás může udělat dobré řemeslníky. A cvičení ve hře na klavír zase dobré klavíristy. Jinými slovy, díky jednání – vytrvalému a opakovanému – získáváme určité dovednosti a schopnosti (tradičně se jim říká habity), díky nimž dokážeme vykonávanou činnost provádět snáze a lépe. A totéž platí pro mravní jednání. Jednáme-li opakovaně a vytrvale správně (nebo se o to alespoň systematicky snažíme), vypěstujeme si specifické morální habity, jimž říkáme ctnosti. Těch je celá řada a jejich harmonický rozvoj můžeme spojit s plnohodnotným lidským rozvojem (či jak někteří poeticky říkají, rozkvětem). Člověk, který si vypěstoval mravní ctnosti, je člověkem, který je dobrý a pro něhož je správné jednání přirozené, snadné, bezprostřední a příjemné.

Odtud se dostáváme k důležité a někdy bohužel přehlížené otázce: k čemu nám etika vlastně je? Proč ji potřebujeme? A proč je dobré se nějakou etikou řídit?

Když se zaměříme na první oblast zájmu etiky, lidské jednání, je odpověď snadná. Etika nám pomáhá koordinovat mezilidské vztahy. Člověk dochází naplnění svých přirozených potenciálů ve společenství dalších lidských bytostí. Svým jednáním ovlivňuje životy druhých a druzí svým jednáním ovlivňují jeho život. Etiku můžeme chápat jako nástroj, díky němuž můžeme v lidské společnosti žít takovým způsobem, abychom v něm mohli rozvíjet své potenciály, realizovat své cíle a obecně žít dobré životy. Nebo ještě jinak: etika nám poskytuje určitý normativní rámec umožňující pokojné soužití lidí
ve společnosti.

A kromě toho – a nyní se soustředíme na druhý okruh zájmu etiky – nám etika poskytuje vodítka pro plnohodnotný lidský rozvoj, jehož nedílnou součástí je rozkvět ctností.


Pečovatelští roboti, emoce a reciprocita

Pečovatelští roboti, emoce a reciprocita

David Anthony Procházka, Juraj Hvorecký

Jeden z mála významných výzkumů veřejného mínění, který se věnoval vztahu veřejnosti k robotům, byl Eurobarometr 382: Public attitudes towards robots. Přestože robotika je klíčovou technologií pro budoucí konkurenceschopnost Evropy, průzkum ukázal, že veřejnost tuto technologii vnímá problematicky. Naneštěstí je vnímání robotů často ovlivněno mylnými představami a emocionálními obavami. Aby se zlepšilo vnímání robotů a zvýšila se jejich přijatelnost napříč populací, je nutné lépe porozumět postojům veřejnosti k této technologii. Za tímto účelem se Eurobarometr ptal na obeznámenost s technologií, osobní zkušenosti s roboty a konkrétnější postoje k nim. Průzkum rovněž zkoumal různé oblasti využívání robotů a poukázal na obory, v nichž by podle názoru občanů EU měli být roboti upřednostňováni, nebo naopak zakázáni. Dotazování rovněž zkoumalo, do jaké míry je u některých úkolů přijatelné, aby je prováděli roboti. Výsledky Eurobarometru 382 jsou poměrně alarmující, ale představují důležitý signál, který by měl přivést společnost k zamyšlení nad postoji k technologickému pokroku a jeho využití v nejrůznějších sférách našeho života. Zjištění, že 23 % respondentů vykazuje celkově negativní postoje vůči robotům, poukazuje na reálné obavy a otázky ohledně role technologie a automatizace v naší společnosti. Ještě více znepokojující je skutečnost, že přes 60 % dotázaných podporuje zákaz použití robotů v jakémkoliv vztahu s dětmi, starobními důchodci a zdravotně postiženými. To znamená, že existuje výrazná nedůvěra ve schopnost strojů a robotů poskytovat patřičnou péči a empatii. Tohle zjištění může dramaticky ovlivnit budoucí technologizaci zdravotního a sociálního sektoru. 


AI a etika

AI a etika

Pozvánka na workshop

Governance and Ethics of AI: Status and Current Global Challenges

Governance and Ethics of AI: Status and Current Global Challenges

Přednáška

Centrum pro environmentální a technologickou etiku – Praha (CETE-P) ve spolupráci s Karlem Čapkem Centrem pro hodnoty ve vědě a technice (CEVAST) pořádá přednášku prof. Christopha Lütge, ředitele Institutu pro etiku AI při mnichovské Technické univerzitě (TUM). Prof. Lütge je vlivný odborník na etiku nových technologií a byznys etiku. Téměř od počátku existence CEVAST je také jeho externím členem.

Všichni jsou srdečně zvání na Christophovu přednášku. Přednáška a diskuse proběhne v angličtině bez překladu.