Open menu
Filosofický ústav.
Ústav státu a práva.
Ústav informatiky (Akademie věd ČR).
Přírodovědecká fakulta (Karlova Univerzita).
Je nám líto, ale váš prohlížeč nepodporuje WebGL: get.webgl.org

Novinky

Umělá inteligence jako zdviž do naší budoucnosti

Umělá inteligence jako zdviž do naší budoucnosti

Jiří Wiedermann, Jan van Leeuwen

zde.Co to je: je to moudré, ale není to živé? Přesně taková entita se v poslední době objevila mezi námi. Nikdo neví, jak vypadá, jestli má tělo, nějaké smysly, je inteligentní. Jediné, co víme, je, že údajně sídlí na „výpočetním oblaku“. Ale všem, kteří se s ní stýkali anebo aspoň o ní slyšeli, je zcela jasné, že se s ní dá dorozumět mnoha jazyky, lze s ní rozumně konverzovat v podstatě na jakékoliv téma, v drtivé většině konverzaci dobře rozumí, smysluplně argumentuje, ale bohužel si občas vymýšlí a lže. Samozřejmě, řeč je o generativní umělé inteligenci. Její vlastnosti jsou tak zajímavé a rozporuplné, že debata o ní přitáhla pozornost laické i odborné veřejnosti a ovládla velkou část mediálního prostoru. Odborníci z oblasti umělé inteligence, neurovědci, filozofové, kognitivní vědci, jazykovědci, význačné osobnosti byznysu, a intelektuálové se přou, jestli není nebezpečná pro lidstvo, jak moc je užitečná, jestli má nějaké mentální vlastnosti srovnatelné s lidskými, a jestli vůbec, či za jakých podmínek, ji dále rozvíjet. Máme se s ní bratříčkovat, obejmout ji, kultivovat, rozvíjet ji, spolupracovat s ní, anebo naopak, stranit se jí, zakazovat ji, bát se ji a nepokoušet se ji zvelebovat? 

Pokud tedy odborná i laická veřejnost pochybuje o tom, jestli jsou pro nás zatím tušené možnosti umělé inteligence potenciálně nebezpečné, má jistě smysl ptát se, 

Proč vlastně rozvíjíme umělou inteligenci?“, resp.

Jaký účel má používání umělé inteligence?

Odpovědi na takové otázky jsou jednoduché, pokud se ptáme na konkrétní vývoj a smysl systémů umělé inteligence, které řeší nějaké konkrétní a známé problémy. Pokud se ale jedná o umělou inteligenci, které bude obecná v tom smyslu, že dovede řešit jakýkoliv problém a dělat vlastní rozhodnutí, je odpověď složitější. V tomto případě nás zajímají odpovědi na naše dvě otázky, vycházející z hlubšího pochopení pojmu umělé inteligence a jejího dosavadního vývoje. Tyto by měly vyplývat z nějakého konceptu, jež platí pro „jakoukoli umělou inteligenci“, přinesou nové vhledy do povahy umělé inteligence a dovolí extrapolaci trendů v oblasti umělé inteligence, a tím pádem umožní racionální představy o budoucnosti umělé inteligence. Pod pojmem „jakákoliv umělá inteligence“ rozumíme jak to, co v současné době považujeme za umělou inteligenci, tak i veškeré druhy uměle vytvořené inteligence v budoucnosti, jak na Zemi, tak kdekoliv ve Vesmíru.  

Chceme, aby nám naše odpovědi na výše uvedené odpovědi umožnily zjistit, kam se bude umělá inteligence ubírat. Jak ale můžeme určit, kam umělá inteligence směřuje? Můžeme identifikovat žádoucí směr dalšího vývoje, který je podložen důkazy? Jaké důsledky bude mít pro naši budoucnost? Existují nějaké překážky, kterým se musíme vyhnout? 

Přesvědčivé argumenty k zodpovězení takových „dílčích otázek“ lze uvést pouze tehdy, jsou-li podloženy nepřehlédnutelnými fakty. Proto se naše argumentační linie budou opírat o historické a současné trendy v informačních technologiích, konkrétně v umělé inteligenci, a také o filozofické úvahy a částečně o formální teorii. To nám pomůže vysledovat objektivní povahu problému a v tomto rámci navrhnout nejen dobře podložené odpovědi, ale také extrapolaci významu rozvoje umělé inteligence pro naši budoucnost. 

Ukážeme, že budoucí umělá inteligence se bude kvalitativně lišit od té současné tím, že bude využívat   znalosti a zkušenosti k účelnému jednání. To propůjčí systémům umělé inteligence novou pokročilou schopnost, kterou lze shrnout pod pojem umělé moudrosti. V kontextu systémů AI je umělá moudrost novým pojmem, který zvýší schopnost budoucích systémů vyrovnat se se složitostí, proměnlivostí a nejednoznačností reálného světa, které tradiční systémy nebyly schopny. Příslušné systémy budou mít schopnost učit se v průběhu času, přizpůsobovat se, řešit složité problémy a samostatně se rozhodovat. V neposlední řadě budou schopny činit etická rozhodnutí.  

Z toho dále odvodíme vizi budoucí umělé inteligence, která se řídí umělou moudrostí a která je přitažlivá, věrohodná a bezpečná. Vysvětlíme, proč a jak lze takovou AI považovat za výtah do naší budoucnosti a za jakých okolností se jí nebudeme muset bát.


Události

Will Machines Rule the World?

Will Machines Rule the World?

Konference
11. 3. 2024

Místo: Akademické konferenční centrum, Filosofický ústav AV ČR, Husova 4a, 110 00 Praha 1.