Nick Bostrom. Superintelligence.

Nick Bostrom je švédský filosof působící na Oxfordské univerzitě. Jeho zájmy jsou poměrně široké, proslavil se však především svou publikací Superintelligence. Zabývá se v ní možnostmi tvorby superinteligentní obecné inteligence (umělé inteligence, která ve všech aspektech překoná inteligenci lidskou) a riziky, jež jsou s ní spojené. Etické úvahy jsou v různé míře implicitně obsaženy prakticky ve všech kapitolách, explicitně se jim potom autor věnuje především v kapitole Získávání hodnot, jež se zaměřuje na způsoby, jimiž by bylo možné strojům vtělit eticky relevantní rozhodovací procedury. Nakladatelství Prostor vydalo v roce 2017 český překlad této knihy pod názvem Superinteligence.

Luís Moniz Pereira, Ari Saptawijaya. Programming Machine Ethics.

Tato kniha je určena čtenářům, kteří jsou obeznámeni s moderní logikou, jejíž znalost je pro pochopení textu nezbytná. Autoři  představují základní přístupy ke strojové etice a některé konkrétní příklady z praxe, např. vtělení principlismus v medicínském expertním systému MedEthEx využívajícím induktivní logické programování. Můj pocit z této knihy je však poněkud rozpačitý. Obsahuje velké množství formálního logického aparátu, nicméně v okamžiku, kdy autoři přistupují k modelování morálky prostřednictvím logického programování, nepředkládají nijak zajímavé či podstatné poznatky.

Paula Boddington. Towards a Code of Ethics for Artificial Intelligence.

Tvorba etických kodexů je jedním z úkolů aplikované etiky. Etické kodexy v oblasti AI mohou být normativním nástrojem regulujícím tvorbu, vývoj a využívání umělé inteligence v praxi. Britská filosofka Paula Boddington se ve své útlé knížce podrobně věnuje diskusi principů, jimiž by se tvorba kvalitních a v praxi použitelných etických kodexů měla řídit, zvláště pokud se jedná o tak bouřlivě se vyvíjející oblast výzkumu, jakou je výzkum umělé inteligence a robotiky. Velmi cenná je kapitola Some Suggestions for How to Proceed, kde se autorka zaměřuje na etické principy umělé inteligence, přijaté v roce 2017 na konferenci v Asilomar Conference Grounds v americké Kalifornii.

Paul Dumouchel, Luisa Damiano. Living with Robots.

S touto mimořádně zajímavou publikací, jež původně vyšla v roce 2016 ve francouzštině s názvem Vivre avec les robots: Essai sur l’empathie artificielle (Život s roboty: esej o umělé empatii) a o rok později vydalo nakladatelství MIT Press její anglickou verzi, opouštíme rovinu čisté aplikované etiky a dostáváme se do oblasti sociální robotiky. Sociální robotika se zaměřuje na dopady AI a robotiky na předivo vztahů, jenž konstituuje lidskou společnost. Jinými slovy, klade si otázky ohledně sociálních dopadů moderních technologií. Living with Robots je fascinující četbou a možná tím nejlepším, co kdy bylo na toto téma napsáno. Je například zajímavé sledovat výklad autorů o diametrálních rozdílech ve vnímání AI a robotů v naší, západní společnosti, a v Japonsku. Kniha se nevyhýbá ani etickým problémům, jimž věnuje poslední kapitolu. Luisa Damiano, spoluautorka knihy, je členkou Centra Karla Čapka pro studium hodnot ve vědě a technice.

David Levy. Love + Sex with Robots. The Evolution of Human-Robot Relationship.

Britský filosof David Levy je mezinárodně uznávaným odborníkem na umělou inteligenci (napsal např. knihu Robots Unlimited) a předsedou International Computer Games Association. Ve své publikace o lásce a sexu s roboty, první takto zaměřené knize, jež vyšla již v roce 2007, autor tvrdí, že v dohledné době se lidé budou zamilovávat do robotů, budou vstupovat do manželských svazků s roboty a budou s nimi mít sex, což podle Levyho bude přirozeným rozšířením našich emočních vztahů a sexuálních tužeb. Celá publikace, rozdělená do dvou tematických částí (láska k robotům – sex s roboty), je výborně vystavěnou a argumentačně dobře podloženou obhajobou tohoto tvrzení.

John Danaher, Neil McArthur. Robot Sex. Social and Ethical Implications.

V roce 2017 publikovalo nakladatelství MIT Press tuto kolekci zásadních texů o sociálních a etických důsledcích využívání sexuálních robotů. Kniha je rozdělená do několika částí. První z nich představuje a analyzuje samotný pojem sexu s roboty, druhá se soustředí na argumenty ve prospěch morální přípustnosti sexu s roboty. Třetí sekce naopak přináší argumenty proti, založení na náboženské či sociální a symbolické dimenzi robosexuality. Další část knihy se věnuje perspektivě samotných robotů a klade si například otázku, zda pro ně může být dobré být sexuálními roboty. Nechybí ani úvahy o tom, zda je láska k robotům vůbec možná či diskuse prvních empirických výzkumů názorů lidí na sex s roboty.

Marco Nørskov. Social Robots. Bundaries, Potential, Challenges.

Roboti nebudou pouze operovat, nahrazovat naše automobily,  zasahovat ve válce, ale stanou se také – a již se stávají – součástí společnosti jako naši partneři. Lidé nebudou roboty vnímat jako pouhé stroje a nebudou je posuzovat čistě rozumově. Budeme si k nim vytvářet celou řadu emočních vazeb, budeme je mít rádi, budeme jim vděční, budeme se těšit z jejich společnosti, budeme mít o ně starost, bude nám na nich prostě záležet. Tato publikace, jež vyšla v roce 2016 v nakladatelství Routledge, přináší několik zásadních příspěvků předních expertů na sociální robotiku a vymezuje tak terén etických a sociálních problémů spojených se společenskými roboty.

Aimee van Wynsberghe. Healthcare Robots. Ethics, Design, and Implementation.

Roboti pomáhající s péči o pacienty jsou již realitou – např. TUG® či HelpMate™ a okruh jejich možností se bude neustále rozšiřovat. Pečující roboti (carebots) jsou roboti, kteří jsou určeni pro nemocnice, domácnosti či další zařízení, ve kterých mají asistovat a pečovat o nemocné, staré či postižené osoby. Holandská filosofka van Wynsberghe se ve své knize podrobně věnuje všech etickým a sociálním otázkám, které jsou s pečujícími roboty spojeny, včetně např. problému inkorporace hodnot v samotném procesu návrhu designu těchto specializovaných strojů.

Peter Frase. Four Futures. Life After Capitalism.

Mladý americký sociolog Peter Frase, editor magazínu Jacobin, se ve své knize zamýšlí nad spojeným efektem dvou důležitých dějů: klimatické změny a stále rostoucího využívání umělé inteligence a robotů ve společnosti. Autor je přesvědčený, že podle toho, jak si s těmito ději poradíme, mohou v závislosti na parametrech nadbytek – nedostatek a rovnost – hierarchie vzniknout čtyři typy společnosti: komunismus (nadbytek a rovnost), socialismus (nedostatek a rovnost), rentismus (nadbytek a hierarchie) a konečně exterminismus (nedostatek a hierarchie). Velmi dobře napsaná a poutavá kniha.

Illah Reza Nourbakhsh. Robot Futures.

Na závěr jsem si nechal útlou, ale velmi zajímavou knihu profesora robotiky na Carnegie Mellon University (spoluautora publikace Introduction to Autonomous Mobile Robots) Illaha Rezy Nourbakhshiho. Autor se zamýšlí nad důsledky naší budoucí koexistence s roboty, kteří nás budou ve všech aspektech převyšovat. Nejedná se o alarmistické dílo, jež by nás varovalo před hrozící apokalypsou vyvolanou inteligentními stroji. Nourbakhsh se samozřejmě obává rizik spojených s AI, nicméně více se bojí jejího zneužití lidskými tvory. Může např. vést AI k zániku demokracie? Zřejmě ano – a už to začínáme pozorovat u nás v ČR; stačí, když budeme AI využívat ke shromažďování dat o preferencích všech občanů a politické strany se budou řídit pouze jimi. Kdo má nejlepší data a umí podle nich sestavit politický program, vyhraje volby. Formálně budeme žít v demokracii, ale vytratí se její hodnotová dimenze – respekt k právu, férovosti, právům a hodnotám.