Studie publikovaná v Nature shrnuje výsledky výzkumu morálních preferencí více než dvou miliónů obyvatel celého světa, jehož účelem má být pomoci určit, jak bychom měli naprogramovat chování robotických automobilů v kolizních situacích. Měla by robotická auta v takových situacích považovat životy všech účastníků provozu za stejně hodnotné, nebo by naopak mohla obětovat životy některých lidí ve prospěch jiných? Autoři studie se domnívají, že pro odpověď na tuto otázku by bylo dobré zjistit, čemu by dalo přednost velké množství lidí.

Pokud jde o nepřesnosti v českém článku, je v něm především chybně uvedeno, že Česko je ve studii zařazeno mezi „západní země“. Ve skutečnosti je tam klasifikováno jako „jižní země“. Klasifikace na západní, východní a jižní země však není ve studii míněna geograficky. Ve výsledném grafu jsou jednotlivé země klasifikovány spíše na základě charakteru morálních preferencí svých obyvatel. Z tohoto hlediska se Česko nachází ve skupině „jižních zemí“, spolu s Francií a jejími bývalými africkými koloniemi, a se zeměmi Latinské Ameriky. Nad skutečností, že Češi mají co do svých morálních soudů blíže k obyvatelům Jižní Ameriky, se podivoval i autor článku, informujícího o zmíněné studii v populárně vědeckém časopise Scientific American (https://www.scientificamerican.com/article/survey-polls-the-world-should-a-self-driving-car-save-passengers-or-kids-in-the-road/). Dezinterpretaci výsledků původní studie v českém článku si lze vysvětlit tím, že autora českého článku zmátlo barevné značení, neboť táž barva (zelená) vyznačuje jak kulturní (katolický) profil Česka, tak charakter morálních preferencí jeho obyvatel. A vzhledem k tomu, že Česko má týž kulturní profil jako některé geograficky západní země, došel zřejmě autor článku na serveru Lidovky.cz k závěru, že je klasifikováno stejně i z hlediska výsledků studie. To je omyl.

Český článek dále pomíjí velmi podstatnou skutečnost: dvě třetiny respondentů výzkumu byli muži a většina z celkového počtu zúčastněných byla mladší než 25 let. Jinými slovy, účastníky byli převážně chlapci a mladí muži. K tomuto výsledku bezpochyby přispělo šíření odkazu na dotazník populárními mladými youtubery.

Nejde nám zde však o kritiku původní studie, nýbrž pouze o to, aby o ní česká média informovala správně. Vzorek pokusných osob, s nímž studie pracuje, je nepochybně úctyhodný a téma je důležité nejen pro otázku autonomního řízení. Ačkoli výsledky nereprezentují názory celé populace, upozorňují na výzvy, s nimiž se budou muset vyrovnat interdisciplinární týmy odborníků, mezi nimiž musí figurovat nejen inženýři a sociologové, ale i filosofové.

Pro zajímavost k této tiskové zprávě přikládáme mapu světa, v níž jsou jednotlivé země rozlišeny s využitím stejné barevné škály a podle stejného klíče – tj. podle charakteru morálních preferencí obyvatelstva – jako v původním dendrogramu, který z důvodu ochrany autorských práv nemůžeme převzít. (Snímek mapy světa přebíráme z kanálu Nature na youtube.) Na obrázku vidíme, že „západní“ země jsou označeny červeně, „východní“ modře, a „jižní“ zeleně, přičemž Česko je v poslední skupině.

Nemusíme chodit daleko, neukočírovaným startupem současnosti jsou koloběžky Lime, které se válejí po Praze a na přeplněných chodnících vytvářejí další level překážkové dráhy. Kolobrndy, které nic neřeší, uvádíme jen jako příklad toho, co by se v Centru Karla Čapka mohlo řešit. Ale víme, že i bez nich budou mít práce hned od začátku nad hlavu. 

Ano, nová platforma, na jejímž založení se podílely hned tři ústavy Akademie věd, a dokonce i Univerzita Karlova, dostala jméno po spisovateli a dramatikovi Karlu Čapkovi, který napsal mj. Krakatit. Myslíme si, že právě proto bylo zvoleno jeho jméno – Krakatit je o vynálezci, který je tak zahleděn do svého objevu, že vůbec nehledí na to, co může mít jeho vynález za následky. 

„Mám radost, že se nám daří propojovat výzkum různých vědních oblastí. Otázky spojené s etikou a právem v oblasti umělé inteligence jsou komplexním problémem a nelze vystačit s úzkým jednooborovým pohledem,“ uvedl během slavnostního podpisu smlouvy ředitel Ústavu informatiky Emil Pelikán. Dále se pod smlouvu podepsali zástupci Filosofického ústavu a Ústavu státu a práva Akademie věd. Podpis připojila i Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy.

Právě mezioborovost je v době komplikovaných témat důležitá. A do toho ještě ta umělá inteligence. Nejde jen vymyslet, jak to bude fungovat, je třeba myslet i na etiku a právní regulaci. Už teď je jasné, že v Centru Karla Čapka budou mít hodně práce. Oblastí, kterým se chtějí, věnovat je hodně, jde například o autonomní dopravní prostředky, robotiku, vojenské systémy, biomedicínu, genetické modifikace rostlin a živočichů atd. David Černý z Ústavu státu a práva AV ČR uvádí, že prvním velkým tématem budou autonomní automobily. „Rádi bychom se pokusili vyřešit, jakým způsobem se mají chovat v momentě, kdy hrozí nějaká srážka,“ prozradil. K problematice etiky autonomních automobilů chystají dokonce obsáhlý sborník, o který už projevil zájem Oxford University Press. Držíme palce, ať to vyjde!

Zdroj: g.cz 23. 10. 2018

I relativně nedávná historie nás poučuje, že vědecko-technologický pokrok musí být doprovázený důkladnou filosofickou reflexí, která se zaměřuje na jeho sociální a etické implikace. Věda a technika mají ohromnou moc transformovat člověka a jeho společnost, mohou radikálním způsobem rozšířit naše obzory, prohloubit naše poznání světa a výraznou měrou přispět k tomu, abychom vedli dlouhý a dobrý život. Historie nás však poučuje i o tom, že etická a právní reflexe často nestíhá držet krok s mohutným rozvojem vědy a techniky, které se mohu snadno vymknut z naší kontroly a ohrozit samotnou lidskou existenci a život na naší planetě.

V České republice zatím chybělo interdisciplinární centrum, jenž by se zaměřovalo na hodnotovou dimenzi moderní vědy a techniky, a kromě teoretické reflexe nabízelo i praktická řešení svízelných problémů moderní doby. Z tohoto důvodu tři ústavy Akademie věd – Ústav státu a práva AV ČR, v. v. i., Filosofický ústav AV ČR, v. v. i. A Ústav informatiky AV ČR, v. v. i. –společně s Přírodovědeckou fakultou UK spojily své síly ve společném Centru Karla Čapka pro studium hodnot ve vědě a filosofii, jehož existence byla stvrzena slavnostním podpisem dohody o vzájemné spolupráci, který se uskutečnil za přítomnosti předsedkyně Akademie věd prof. Evy Zažímalové v pátek 12. října 2018.

Nově vzniklé centrum se bude zaměřovat na etické a právní problémy spojené s rozvojem moderních věd a techniky, zvláště v oblasti biomedicíny, umělé inteligence a robotiky. Kromě odborného výzkumu a mezinárodní spolupráce si klade za cíl také hledání prakticky použitelných řešení etických dilemat v oblasti biomedicíny, umělé inteligence a robotiky. Velký doraz bude centrum klást také na popularizaci a spolupráci s médii.